RNDr. Otakar Vychodil
★ 21.05.2017 ★ rubrika: Eseje
napsáno v měsících dubnu až květnu l.p. 2013
Nevím přesně, komu může být tato (nebo snad tento?), při vší skromnosti, esej určena, nicméně ji napsat musím. Nějaký čtenář se možná najde – nějaký příslušník pozvolna vymírajícího druhu ochotných myslet; v dnešní době totální devastace racionálního přístupu k realitě, reprezentované zoufalou absencí kritického myšlení a podobných dávno (?) přežitých procesů poznávání světa dnes redukovaných na ono „ubavit se k smrti“ .
Neil Postman sice k takovýmto poněkud děsivým prognózám budoucnosti civilizace dospěl již v letech padesátých, kdy pojmy jako „internet“, „facebook“ a podobně ještě neexistovaly, nicméně i pohled na televizním vysíláním neuvěřitelně zmutovanou kulturu tehdejší společnosti Spojených států ho mohl dovést k zarážejícím způsobem přesnému modelu toho, „jak to může všechno dopadnout“.
Proč tak silné slovo, jako je „apologetika“? Nestačilo by pouhé „obhajoba“? Vím, že tohoto slova se používá spíše v teologických kruzích v souvislostech se specificky silnou, zaujatou, především pak racionální obhajobou částí víry. Vzhledem k […]
Každému, co jeho jest. Vrchní státní zástupkyně paní Bradáčová nutí média, aby stáhla ze svých stránek informace, které prý pocházejí z trestního spisu a které údajně narušují vyšetřování a mohou poškozovat práva obviněných na řádný […]
Blíží se konec volebního období, a tu bývá dobrým zvykem šťourati se v zákonech, a to i v tom z nejzákonovatějších, tedy v Ústavě České republiky. Dovoluji si upozornit vážené zákonodárce, že v dávných časech […]
Jsou současné události, svojí kvalitou příliš se nelišící od legendárního projevu Miloše Jakeše na Červeném Hrádku, opravdu nějakou anomálií, mající jediného strůjce, kterého postačí odstranit a bude vše vyřešeno, že nebýt jeho raketového nástupu po […]
„Pojďte a poslyšte pověsti z dávných časů…“. Z povinné četby známá slova úvodu knihy bájí a pověstí o mýtické historii českého národa „Staré pověsti české“ spisovatele Aloise Jiráska. Samozřejmě nic z toho, co je v této knize uváděno, není možné brát nijak vážně, jedná se skutečně jen o pohádky, které však na druhé straně mají silně racionální základ, jak už to u bájí a mýtů bývá.
Celá generace intelektuálů Národního obrození při řešení problematiky existence něčeho takového, co by bylo možno nazývat moderním „českým národem“, od samotného počátku zápasila s nezřetelným a nejasným historickým určením tohoto fenoménu. Na rozdíl od jiných evropských národů zde především chyběla kontinuita v podobě šlechty jako nositele jazyka a kultury, na jejichž základě by bylo možné tento národ stavět.
Pana Miloše Zemana, tč. prezidenta České republiky , znám vlastně od roku 1989. Setkal jsem se s ním jen několikrát, a to vždy při oficiálních příležitostech, takže jsem nikdy neměl možnost si s ním popovídat. […]
