Publius News
Čtvrtek 18. dubna 2024

Eseje

Eseje

Prolog

RNDr. Otakar Vychodil ★ 10.05.2017
Květen l.p. 2017
stare povesti

„Pojďte a poslyšte pověsti z dávných časů…“. Z povinné četby známá slova úvodu knihy bájí a pověstí o mýtické historii českého národa „Staré pověsti české“ spisovatele Aloise Jiráska. Samozřejmě nic z toho, co je v této knize uváděno, není možné brát nijak vážně, jedná se skutečně jen o pohádky, které však na druhé straně mají silně racionální základ, jak už to u bájí a mýtů bývá.

Celá generace intelektuálů Národního obrození při řešení problematiky existence něčeho takového, co by bylo možno nazývat moderním „českým národem“, od samotného počátku zápasila s nezřetelným a nejasným historickým určením tohoto fenoménu. Na rozdíl od jiných evropských národů zde především chyběla kontinuita v podobě šlechty jako nositele jazyka a kultury, na jejichž základě by bylo možné tento národ stavět.

[více…]


I. Genesis, kapitola první…

RNDr. Otakar Vychodil ★ 21.05.2017
napsáno v měsících dubnu až květnu l.p. 2013
Genesis

Nevím přesně, komu může být tato (nebo snad tento?), při vší skromnosti, esej určena, nicméně ji napsat musím. Nějaký čtenář se možná najde – nějaký příslušník pozvolna vymírajícího druhu ochotných myslet; v dnešní době totální devastace racionálního přístupu k realitě, reprezentované zoufalou absencí kritického myšlení a podobných dávno (?) přežitých procesů poznávání světa dnes redukovaných na ono „ubavit se k smrti“ .

Neil Postman sice k takovýmto poněkud děsivým prognózám budoucnosti civilizace dospěl již v letech padesátých, kdy pojmy jako „internet“, „facebook“ a podobně ještě neexistovaly, nicméně i pohled na televizním vysíláním neuvěřitelně zmutovanou kulturu tehdejší společnosti Spojených států ho mohl dovést k zarážejícím způsobem přesnému modelu toho, „jak to může všechno dopadnout“.

[více…]


II. Zrození naší civilizace…

RNDr. Otakar Vychodil ★ 29.05.2017
„Naše bytí ve světě je bytí ve světě lidí, člověk je zóon politikon“ - Jan Patočka
recko

Jeden z nejvýznamnějších filosofů novodobé české historie profesor Jan Patočka se narodil před 110 lety. Spolupracoval s gigantickými osobnostmi filosofů první poloviny 20. století, zakladatelem moderní fenomenologie Edmundem Husserlem a jeho asistentem Martinem Heideggerem, pokládaným za největšího filosofa 20. století. Do novodobé historie vstoupil Patočka jako jeden z autorů Charty 77, v podstatě její duchovní otec. Před 40 lety, ve věku 70 let zemřel po vyčerpávajícím výslechu StB.

Patočkův filosofický pohled na dějiny naší civilizace, které v jeho pojetí prakticky skončily v 20. století dvěma světovými válkami, se může zdát na první pohled. poněkud pesimistickým. To, co se děje v současnosti, mu však svým způsobem dává za pravdu. Můžeme se nacházet v období civilizačního zlomu, možná se naše pospolitost v bolestech transformuje v jinou kvalitu. V jakou? Hledat odpověď na tuto otázku je velmi těžké. Možná nastupují nová Patočkova „lidstva“, jejichž chování je nepředpověditelné. Je dokonce možné i to, že odkaz naší civilizace pro ně ztratí jakýkoliv význam, že nebudou „chtít mít dějiny“…

[více…]


III. Dobro a štěstí

RNDr. Otakar Vychodil ★ 12.06.2017
„Celá západní filosofie je jen komentář k Platónovi“ - A.N.Whitehead
platón

Pokud se člověk potká s takovými titány, jako byli Sokrates, Platón, či Aristoteles, dojde v něm k jakémusi vnitřnímu rozechvění, nějaké posvátné bázni, jakoby vstoupil do mohutné gotické katedrály. Ty výšiny jsou obrovské a člověk má co dělat sám se sebou, aby si nepřipadal ve společenství těchto mudrců jako poněkud směšná postava trpasličího vzrůstu…

Nehodlám v této eseji rozebírat Platónův život, jeho dílo a jeho zoufalství z chátrajících Atén, na hony vzdálených jeho ideální polis, státu řízeném filosofy. Ovšem je to právě on, kdo jako první dokázal postavit principy ústavy státu, byl to především on, kdo stál na úsvitu dějin naší Západní civilizace. Ústava je modem vivendi našeho díla zde na těchto stránkách. Vyhnout se gigantu Platóna prostě není možné.

[více…]


IV. Res Publica

RNDr. Otakar Vychodil ★ 18.06.2017
"Praxe je nejlepší učitelka.", Marcus Tullius Cicero
the-forum-1160739_1280

Obrovský vliv antického světa na naše ideové struktury i společenská uspořádání vychází ze dvou zdrojů. Ten ideový, do detailu propracovaný, v pravdě filosofický, reprezentovaný mohutnými osobnostmi starého Řecka jako byli Platón, Sokrates, Aristoteles, Pythagoras a další, nám poskytl rozsáhlé systémy, umožňující lépe chápat nejen věci kolem nás, ale především sebe sama a naše žití v pospolitosti.

Proud druhý, pragmatický, nedisponuje takovými individualitami, zato však vytrvalými pokusy o vytváření co možná nejkvalitnějších společenských struktur, umožňujících fungování nejen v menších útvarech typu městského státu, ale během staletí vývoje i v mohutných říších, přesahujících představy řeckých géniů. Tento veskrze pragmatický proud je reprezentován starým Římem. Osobnosti filosofů starého Řecka jsou vystřídány dominujícími osobnostmi vojevůdců, politiků a nakonec císařů.

[více…]


V. Sacrum Imperium Romanum

RNDr. Otakar Vychodil ★ 26.06.2017
„Cokoli slyšíme, je názor, nikoli fakt. Cokoli vidíme, je úhel pohledu, nikoli pravda.“ Marcus Aurelius
karelIV

Období Říše římské bylo z pohledu epochy císařství obdobím mohutného rozmachu říše, skvělých vojenských úspěchů a vytvoření dalších provincií v místech říši porobených, které podřízeny Římu znamenaly nebývalý přísun a kumulaci ekonomických prostředků v Římě. Zároveň však znamená období počínajícího úpadku Římské říše, končícího jejím faktickým rozpadem ve 4. století.

Ve společenských vědách bývá zvykem hledat v chování lidských společností různé tajemné zákonitosti, mnohdy až „esoterního“ typu. Jako člověk, profesně „odchovaný“ přírodními vědami, a to hned samotnou jejich královnou, tedy matematikou, dovolím si hledat řetězce příčin a následků, které ve společnosti platí, bez ohledu na náboženství, tajemné nadpozemské síly a jiné „nevysvětlitelnosti“. Na svou obhajobu uvádím, že jsem tím poměrně blízko antickým filosofům, kteří byli mimo jiné i zakladateli matematiky, především pak logiky (Aristoteles).

[více…]


VI. Říše říší

RNDr. Otakar Vychodil ★ 09.07.2017
"Kdo chce vládnout, nesmí hnát lid před sebou, ale kráčet před ním" Charles Montesquieu
cyril a metoděj

Střední Evropa, dostatečně vzdálená Středomoří, oddělená masivem velehor Alp, v případě České kotliny navíc pohraničními horami, pokrytými neprostupnými lesy, jakoby zůstávala stranou zásadních dějů, které probíhaly jak jižně, tak západně od ní. Tento dojem je však velmi povrchní. Středoevropský prostor je po tisíce let místem doslova překypujícím životem. Příchody různých silných kmenů do těchto míst si nemůžeme vykládat tak, že například byli-li odsud vyhnáni Keltové, byli do jednoho nahrazeni Germány. Jednalo se vždy především přesuny mocenské s tím, že původní obyvatelstvo nebylo do jednoho vyvražděno, ale podrobeno. Tedy i stěhování národů nebylo příchodem do země nikoho. Slovanský kmen, který sem v oněch dobách přišel, je historicky nejmladší a proto velmi silný, ale i kdybychom tisíckrát chtěli, dědictví předchozích kmenů se nezbavíme…

[více…]


VII. Říše přemyslovská

RNDr. Otakar Vychodil ★ 20.07.2017
"Není všechno zlato, co se třpytí" Přemysl Otakar II.
otakar-i-seujimavlady_jpg_800x800_q85

Od dětství mě okouzlovala mýtická povídání o původu různých národů, panovníků, měst a podobně. Jsou to pohádky, samozřejmě, ale mají v sobě obrovské kouzlo, a také nepřímou výpověď o tom, čím by třeba dotyčný národ chtěl (přesněji měl) být. I český národ má své mýty, jejichž původ hledejme v Kosmově kronice. Tyto mýty všude na světě slouží jako báze pro opodstatnění činů, vlastně samotné existence historicky doložených „následníků“ těchto mýtů. Určeny byly hlavně šlechtě (velmožům), která tehdy v drtivé většině neuměla číst, tedy jí byly tyto mýty předčítány. „Národní“ kroniky, mezi které patří i kronika „dvorního kronikáře“ Kosmy, vznikaly vždy s tímto určením. U nás jsou těmito následníky mýtických hrdinů Přemyslovci, první a jediný ryze český panovnický rod v našich dějinách, který zde vládl 430 let…

[více…]


Fenomén NATO, aneb, byl náš vstup do NATO samozřejmostí?

RNDr. Otakar Vychodil ★ 13.03.2022
"Nové lži se poslouchají líp než staré pravdy" Anton Pavlovič Čechov
nato

Prolog Je velmi těžké si zahrávat s tímto tématem, spíše fenoménem, kterým NATO (North Atlantic Treaty Organization), bez pochyby nejsilnější obranná organizace v historii lidstva, bezesporu je. Proč tato aliance, čítající dnes 30 členů vzbuzuje […]

[více…]


sdílet sdílet sdílet sdílet