Publius News
Pondělí 16. září 2019

Glosy

Co my NA TO?

★ 26.05.2017 ★ rubrika: Glosy

„I ta kočka chlupatá, mňouká, že chce do NATa…“ zpíval někdy v polovině devadesátých let v jedné ze svých písní Jan Vodňanský. Tento specifický humor byl naprosto na místě, zvláště v oněch letech, kdy se vstupovalo, či hodlalo vstoupit všude, kde se jen dalo. Spousta „zasvěcených“ komentářů, vystoupení vesměs nekvalifikovaných expertů, politiků, novinářů, atd. Tuto píseň při jakési příležitosti zpíval s Vodňanským i jeho stejného dne narozený známý, tehdejší předseda vlády České republiky Václav Klaus, čímž rozčílil ministra zahraničí Zielence. Klaus byl k NATO velmi rezervovaný, podobně jako několik let před ním Václav Havel, který dokonce v porevoluční euforii chtěl NATO rozpustit. Kdeže tehdejší sněhy jsou…

Do NATO jsme vstoupili v březnu roku 1999, to už byl premiérem Miloš Zeman a ministrem zahraničí Jan Kavan. Ten Kavan, který se pár měsíců před tím ptal generálního tajemníka NATO, jestli lze z NATO také vystoupit. Takové to české panoptikum… Bylo nás jen pár, kteří jsme intenzivně na rozšíření NATO právě o Českou republiku (Polsko, Maďarsko, Slovensko bylo v první vlně díky Mečiarovi mimo hru) pracovali. Bylo to jakési námi idealisticky realizované dědictví českých králů – patřit do nějaké silné obranné aliance, a touto silou odradit případné uchvatitele. Podařilo se.

Konstatuji, že NATO, do nějž jsme směřovali, bylo něčím jiným než dnes. Po pádu Berlínské zdi podlehli obyvatelé západních zemí falešné euforii, že nastal nějaký Zlatý věk a jejich zástupci trvali na razantním snížení výdajů na ozbrojené síly a přesun financí do jiných oblastí – říkali tomu „peace dividend“ , tedy mírová dividenda. My, kteří jsme varovali před touto nebezpečnou naivitou , jsme byli označeni za osoby postižené syndromem studené války, aby nám po deseti letech dal vývoj za pravdu na celé čáře. Svět dnes má k bezpečnosti mnohem dál , než svět včera. NATO se lavinovitým rozšiřováním na hony vzdálilo ideálům zakládající Washingtonské smlouvy, nebezpečně směřujíc k zkostnatělým, bruselské budovy obývajícím strukturám.

A do toho všeho jako blesk z čistého nebe americký prezident Donald Trump. Nenechal na NATO nitku suchou a vůbec se mu nelze divit. Odmítá financovat obranu celé západní civilizace z peněz amerických daňových poplatníků. Chce, aby se v souladu s Washingtonskou smlouvou na této obraně rovnoměrně podílely všechny země. Požadavek logický a správný, takže zděšení evropských politiků není na místě. V té souvislosti mě napadá: platí i Česká republika ona 2% HDP na společnou obranu? Jak k této obraně přispíváme? Nebo jsme zase schováni za bukem, čekajíc na to, že za nás horké kaštany z ohně bude tahat někdo jiný?


sdílet sdílet sdílet sdílet