Neohánět se NATem ani Krylem, prosím!
RNDr. Otakar Vychodil ★ 07.08.2018 ★ rubrika: Glosy
Dvě věci, které spolu zdánlivě nesouvisí. Ale opravdu jen zdánlivě. V Afghánistánu zahynuli tři čeští vojáci při plnění bojové mise NATO. Folkový zpěvák J.Hutka nazpíval ne zrovna lichotivou píseň o prezidentu republiky. Obě dvě události pohnuly „veřejným“ míněním, aneb leckdo má tendenci se k nim nějak vyjádřit. Zajímavé je, že ti, co se vyjadřují k oběma z nich velmi negativně, tvoří z velké části (i když ne úpně) tutéž množinu.
Věc první: NATO. Naši vojáci v Afghánistánu nejsou nejsou žádní žoldáci v žádných cizích službách. Jsme součástí NATO, bude tomu příští rok 20 let. Nikdo za nás nic nerozhoduje. Jsme plnohodnotným a rovnoprávným členem této nejmohutnější obranné aliance v dějinách na základě politického rozhodnutí politické reprezentace v devadesátých letech a současného souhlasu jejích tehdejších 16 řádných členů (oficiálně od 12. března, 1999 – předseda vlády M. Zeman, prezident republiky V. Havel). K věci. Do Afghánistánu byly na základě rezoluce OSN z 20. prosince 2001 vyslány Mezinárodní síly pro podporu bezpečnosti (ISAF), které od roku 2003 spadají pod velení Severoatlantické aliance. Příčinou vojenského zásahu byla žádost USA, které se staly v září roku 2001 cílem teroristického útoku. K tomuto útoku se přihlásila teroristická organizace Al-Kaida, jejíž vedení sídlilo v Afghánistánu pod ochranou islamistického hnutí Taliban. Po 13 letech se mise ISAF změnila v IRAF, tedy obrannou misi. V souladu s Washingtonskou smlouvou o NATO se tyto akce děly a dějí s mandátem RB OSN – jednalo se o zahájení mezinárodního boje proti terorismu. Tedy žádné úzké skupinové zájmy, ale zájmy celosvětové v rámci rozhodnutí nejvyšší světové organizace (stálými členy RB OSN jsou mimo jiné Rusko a Čína – s právem veta). V počátečních fázích bojů se mise účastnilo 47 států, což je podstatně více než má NATO členů.
ČR jako řádný člen NATO tedy plní jen své spojenecké závazky, a to na základě rozhodnutí RB OSN, nic více nic méně. Jedná se o válku s terorismem, i když současná mise IRAF má spíše obranný charakter. Vojáci zahynuli při plnění bojových úkolů nikoliv v cizích zájmu, ale především v zájmu lidu ČR. Proč? Není možné na jedné straně panikařit, že k nám vnikají v rámci imigrace nějací teroristé a na straně druhé se distancovat od bojů proti jejich základnám – a Taliban je teroristickou organizací par excelence. Pokud afgánská mise není tak úspěšná, jak se předpokládalo, že bude, což skutečně není, je nutné přehodnotit strategii, avšak boj s terorismem v žádném případě vzdát nelze. Čest budiž památce mrtvých, určitě neumřeli zbytečně. Kdysi říkali interbrigadisté (1936 – Španělsko), že u Madridu se bojuje i o Prahu. A měli pravdu, i když to byli hlavně komunisté… Kde bereme tu jistotu, že o Prahu se nebojuje zrovna u Kábulu?
Věc druhá: Písničkář Hutka napsal nelichotivou (nekorektní) píseň o prezidentovi republiky. Někomu se píseň líbí, někomu ne, jak už to u písní bývá. Hutka vyjádřil svůj názor – dělal to vždy, i v dobách, kdy šlo téměř o krk. Nějakou honbu na čarodějnice bych si však vyprosil. Pokud se píseň někomu nelíbí, může se odpovídajícím způsobem vyjádřit, podobně jak učinil Hutka. Říká se tomu svoboda slova, vážení mravokárci! A mluvte laskavě jen za sebe, a neohánějte se žádným „lidem“, to především! A také ne Karlem Krylem! Hutka s Krylem se vždy vzájemně respektovali a to bez ohledu na jejich rozdílné postoje k lecčemus. Navíc, kde berete tu jistotu, že by se Kryl k tomu, co se děje dnes, vyjadřoval tak, že by vám to vyhovovalo? Hutku znám dost dlouho, Kryla méně – tedy osobně. Jednou věcí vám však garantuji: Ač nevím, co přesně by Kryl na soušasný politický vývoj v České republice říkal, „hubu“ by určitě nedržel. Dokonce nevylučuji, že by byl při jeho nátuře daleko ostřejší než Hutka. Tedy, klid, prosím, vážení spoluobčané!
P.S. Ta píseň se mi nelíbí.