Přetékající kalich trpělivosti

„Kerak je toho moc, tak je toho příliš“ děrek Krčmařík, Cirkus Humberto, Eduard Bass

Nehodlám se plést do řemesla klimatologům, infektologům, virologům, vůbec všem -logům obecně. Jako prostý matematik, navíc z „dědiny“, však musím trvat na jedné „maličkosti“. Pokud je něco vyjádřitelné fyzikálními zákony, mělo by to být vyjádřeno tak, aby bylo jasné, že to „něco“ nepopírá jiné fyzikální zákony, natož pak základy matematiky. Jak u pandemické, tak staronově klimatické krize to nějak postrádám. Nehodlám unavovat tím, že nechápu, jaká existuje závislost mezi uzavřením fitness center i hospod na straně jedné a úrovní šíření epidemie na straně druhé. Aktuálně mě zajímá, jaká je závislost mezi postupným ožebračováním lidí, kteří nebudou mít za chvíli kde se ohřát (leckde i co jíst) a celkovým snížením emisí CO2 pod nějakých bájných 1,5%. Nechci zbytečně rozčilovat již tak rozlícené aktivisty, i když mám leckdy pochybnosti o tom, zvládnou-li „trojčlenku“, ani ustarané politiky, kteří tu ustaranost musejí hrát, jinak by Dr. Merkelová, CSc. musela vrátit zpět do ČR onu kandidaturu věd z kvantové chemie. Jen se chci dopídit oněch beze sporu rozsáhlých soustav diferenciálních rovnic, nezbytných to podkladů pro dotyčné katastrofické scénáře. Zejména by mě zajímalo, jak jsou do dotyčných „závazků“ zahrnuty náhodné, ale zato čím dál, tím častěji se opakující jevy jako třeba výbuchy vulkánů, solární erupce, atd. Nějak mi prostým rozumem vychází, že několik výbuchů typu La Palma, či čehokoliv s ním srovnatelného, hraje ve faktoru CO2 několikařádově větší roli, než třeba celá EU s Čínou, Indií a USA dohromady kdy hrát může. Nikde jsem na žádné oficiální a lidsky srozumitelné prognózy, které by tyto „maličkosti“ braly v úvahu, nenarazil. Jestliže např. EU tvoří 9% podíl na celkových emisí, tak to asi musíme přestat i dýchat, aby si toho příroda všimla. Tedy se mohu domnívat, že všechno to jsou jen bohapusté kecy, kterak manipulovat s „masami“, a žít dobře z virtuálních peněz reálných daňových poplatníků. Jeden problém to má – veškerá legrace tohoto typu mívá své konce a čím více bývají tyto konce „odsouvány“, tím drtivější může být reakce oněch „mas“. Toto je v přeneseném slova smyslu třetí Newtonův zákon hovořící o tom, že akce vyvolává opačně orientovanou reakci – platí-li pro kuličky, auta a planety, proč by neplatil pro lidstvo?…
P.S. Aby bylo jasné, jsem dlouhá léta odpůrcem svinění přírody a to zdaleka nejen v klimatických úrovních. Protestovali jsme proti tomu už v dobách, kdy se protestovat ještě nesmělo. Tato lidská činnost, tedy ono svinění, jen přilévá olej do ohně, může (spolu)hrát i roli nějakého spouštěče něčeho zlého. Ale teorie chaosu, která mluví o „motýlím efektu“, tedy, že mávnutí motýlích křídel někde v Číně může způsobit hurikán v Atlantiku, sděluje něco o malých příčinách a možných velkých následcích. Ale nikdy ani náznakově není možné na základě této teorie tvrdit, že zabijeme-li motýla, zastavíme tím dotyčný hurikán. Ani náhodou, přátelé, i když se nám to mocní tohoto světa snaží vnutit.