Publius News
Pátek 06. prosince 2019

Glosy

Zakazovat je prý normální

★ 01.06.2017 ★ rubrika: Glosy

Dovolte, abych se krátce představil Jsem dlouholetý rocker (cca 50 let) a také někdejší systémový programátor (taková aristokracie IT). Tyto činnosti s sebou nutně nesou oblaka cigaretového dýmu jak v množství menším (pracovna, kancelář), tak v mohutném (zakouřený sál plný hulících „mániček“ za totáče). Přes tyto základní vlastnosti prostorů, v nichž jsem se pohyboval, jsem dlouholetým nekuřákem (někdy od roku 1979).

Nadýchal jsem za svůj život desítky nebo stovky metrů krychlových cigaretového kouře, nejspíše se to nějak podepsalo na mém zdravotním stavu. Ona oblaka kouře v místech, v nichž jsem se pohyboval, jsem však vždy bral jako nedílnou součást mnou svobodně zvoleného způsobu života. Má to samozřejmě i pragmatickou stránku. Příklad: Zkuste třem stům mániček na venkovské zábavě zakázat kouřit… Pokus hloupý, neúčinný, maximálně k fyzické újmě vedoucí.

Nejsem typ nějakého hospodského povaleče, na to přinejmenším není čas. Když v současnosti občas hraji s partou v hospodě „čundrácké“ písničky, nedovedu si představit, že bych starým trampům (lidem mého věku) nějak zapovídal si zapálit cigárko. Ano, není to v prvotřídních hotelech, ano, jedná se o typické hospody “čtvrté cenové”. Tyto lidi vyštvat ven, třeba do deště, nepovažuji za nijak moudré. Hospoda na vesnici není nějakým alkoholicko-kuřáckým doupětem! Je to místo, kde se lidé po staletí setkávají, kde platí specifický “duch polis” vlastně odjakživa. Pivo a cigareta k tomu jaksi neodmyslitelně patří, alespoň co já pamatuji. Takže to zničme…

Proč jsou tyto staleté téměř rituály ničeny? Nevím, nechápu. Leda, že by bylo cílem této likvidace cosi jiného, než se na první pohled zdá. Třeba je vhodné v jakémsi “zájmu” zničit všechna místa, kde si lidi povídají a dovolují si tvořit jejich, i když často naprosto politicky nekorektní názor, jak by se jejich polis měla chovat. Duch polis byl od dob antických postaven především na svobodě. Zásah tímto směrem musím tedy brát jako útok na tuto svobodu. Neměli bychom si ji nechat vzít. Ani v těchto zdánlivě banálních případech. Kuřák je člověk, který projevuje svou svobodu tím, že si vědomě ničí plíce. Je to jeho volba. Stejně jako musí být svobodnou volbou i volba hospodského, který těmto kuřákům dovolí, či nedovolí v prostorách jemu patřících kouřit. Je i svobodnou volbou nekuřáka, jestli do tohoto prostředí vkročí či nikoliv. Stát, který se do tohoto práva svobody volby plete, je na nejlepší cestě k totalitě.


sdílet sdílet sdílet sdílet