Publius News
Úterý 22. dubna 2025

Pěkná bestie tohleto médyjum

„Novináři jsou největší nepřátelé lidstva“
Úvodní citát je připisován Václavu Klausovi. Při vší úctě se domnívám, že jeho autorem je spíše někdejší americký president Richard Nixon. Ono na tom v podstatě nezáleží, až na jednu maličkost. Dodatek 1 ústavy USA v podstatě zaručuje absolutní svobodu slova, což bývá mylně vykládáno tak, že mohu (novinář, nenovinář) napsat, či jinak sdělit cokoliv mně má nevymáchaná slina, či pero na jazyk či papír přinese. I česká ústava (Listina práv a svobod §17) se o svobodě slova zmiňuje, i když zdaleka ne tak absolutně jako ta americká. Jak už to bývá, vždy se vyplatí vyhledávat příslušné „zakopané psy“, jichž v těchto případech bývají plné krchovy. Smyslem uvedených ústavních zákonů je zabránit cenzuře, nic víc, nic míň. Nikdo, zejména pak státní instituce, mi nesmí bránit v tom, abych sdělil to, co mám potřebu sdělit. JENŽE!!! Sdělím-li dokazatelnou nepravdu, která se může dotknout mého spoluobčana natolik, že na mě podá např. žalobu u soudu, nastupují zákony jiného druhu, například ty na ochranu osobnosti. Tedy zabránit mi v tom říci nějakou lež či jinou nehoráznost nikdo nesmí. Poruším-li však svým sdělením zákony jiného druhu, pak mám smůlu. Jednoduché, což? Avšak mnohým zdejším politikům těžko sdělitelné. Toto je řekněme snadnější a jakžtakž řešitelná část případné kolize se svobodou slova. Půvabnější jest, pakliže některý z razantních politiků vyhlásí, že v rámci čistoty rasy národa uvězní dejme to občany jiné národnosti. Pokud je takovýto „nácek“ členem Parlamentu, nastává problém. Kříží se zde ústavou zaručená poslanecká imunita se svobodou projevu. Pokud je tedy na politika – poslance podána žaloba, musí orgány činné v trestním řízení požádat příslušnou komoru Parlamentu o vydání onoho politika k trestnímu stíhání. Je-li politik „chlap“ a stojí-li si za svým, sám požádá o vydání. Apropos, politik-chlap, to je většinou to, čemu se latinsky říká „contradictio in adiecto“, tedy rozpor v přívlastku…


nato

Fenomén NATO, aneb, byl náš vstup do NATO samozřejmostí?

RNDr. Otakar Vychodil ★ rubrika: Eseje
"Nové lži se poslouchají líp než staré pravdy" Anton Pavlovič Čechov

Prolog Je velmi těžké si zahrávat s tímto tématem, spíše fenoménem, kterým NATO (North Atlantic Treaty Organization), bez pochyby nejsilnější obranná organizace v historii lidstva, bezesporu je. Proč tato aliance, čítající dnes 30 členů vzbuzuje […]

[více…]


RRMT

Vymírání druhu

20.09.2018 ★ rubrika: Analýzy

„Každý, kdo chce být veliký, musí dokázat to, co velikost vyžaduje“ Platón „Hromadné vymírání (někdy také masové vymírání) je událost, během které dočasně rapidně klesá diversita životních forem na Zemi. Jinými slovy, rychlost vymírání jednotlivých […]


starman

Star Man…

13.04.2018 ★ rubrika: Analýzy

Děcka, vždycky jsem vám záviděl, že vy se, narozdíl od nás, dožijete věcí, u kterých jsme tak moc chtěli být, což nám není souzeno protože takový už je život. Trochu se nám to splnilo, byli […]


Prodaná nevěsta 7

Česká povolební „skočná“

27.07.2017 ★ rubrika: Analýzy

Kdo by neznal Smetanovu Prodanou nevěstu, která začíná legendární „skočnou“. Takový ten tanec, v podstatě polka (spíše kvapík), jímž se chasa na návsi před posvícením baví. Proč bychom se netěšili, že? Tanec rozverný, veselý , […]


Publius:
římský konzul Publius Valerius Publicola a rovněž pseudonym, pod kterým 3 autoři: Alexander Hamilton, James Madison a John Jay publikovali mezi říjnem 1787 a srpnem 1788 sérii 85 článků hájících ratifikaci Ústavy Spojených států amerických. Články známé jako Listy federalistů vycházely v The Independent Journal a The New York Packet a zůstávají dodnes prvotním zdrojem interpretace americké ústavy, neboť tyto eseje dávají obecný přehled o srozumitelné a atraktivní verzi filosofie a motivací navrhovaného systému vlády. Autorům se tímto způsobem podařilo ovlivnit volbu ve prospěch ratifikace a usměrnili tak budoucí interpretaci Ústavy USA.

Federalisté
sdílet sdílet sdílet sdílet