Jak je to vlastně s Matkou Zemí?

Je-li člověk povoláním přírodovědcem, má to dnes docela těžké. Z podstaty věd přírodních mu nemohou stačit primitivní definice čehokoliv na Wikipedii, či na internetu téměř kdekoliv, natož pak na hlavu padlé konspirativní a alarmistické teorie, které jsou k vidění na různých televizních kanálech, či v hojném množství na YouTube. Protože dotyčné vědy, zejména pak královna věd matematika, jsou založeny především na kritickém myšlení, tedy čemsi, co je dnes na vymření, co používá k myšlení především mozek, a ne jiné orgány, je člověk, obdařený tímto „stigmatem“, nucen prohledat a prostudovat celou řadu informačních zdrojů, než je schopen s nutnou dávkou opatrnosti prohlásit to či ono za pravděpodobné, či naopak.

Jak jsem napsal, královnou věd, a to zdaleka nejen přírodních, je matematika. Její součástí je statistika, tedy jakýsi způsob snahy o pochopení komplikovaného souhrnu různých jevů různé podstaty, kdy se snaží najít pro daný jev jisté vlastnosti, které, za předpokladu, že je tento jev zkoumán „dostatečně“ dlouhou dobu, mohou být označeny za pro daný jev pravděpodobné. Platí zde „zlatý“ zákon statistiky, že čím vícekrát se daná vlastnost v rámci zkoumání jevu projeví, tím je pravděpodobnější, že je reálnou vlastností tohoto jevu. Záleží samozřejmě na počtu výzkumů této vlastnosti jevu – podle vcelku primitivního zákona, „čím více, tím lépe“. A také, čím déle, tím lépe. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii pan Daniel Kahneman (2002) tvrdí jednu zásadní věc, a to, že lidský mozek není přizpůsoben tomu, aby vnímal statistické údaje. Tedy, aby byl schopen hledat souvislosti v delších časových řadách. Tato schopnost je podle něj mutací, kterou „trpí“ cca 0,2% obyvatel Zeměkoule. Mám tu pochybnou „čest“ patřit mezi tuto drtivou menšinu, a proto si klidně troufám zpochybňovat jakési moderní „odvěké pravdy“ s drzostí Horáce Hogofogo z Limonádového Joe.

Tedy především, nezpochybňuji ani globální oteplování, ani například hrozivý vliv ozónových děr na celkovou atmosféru Matky Země. Naopak. Jedná se o jevy měřitelné, přičemž velké změny hodnot v tomto směru zaznamenatelných, znamenají silný až zásadní vliv na chování zemské atmosféry. To, co si troufnu zpochybňovat, a zdaleka nejsem sám, je dnes všeobecně deklarovaný zásadní vliv člověka na tyto faktory. Nemyslím si, jako letitý milovník přírody, sadař a zahrádkář, který vysadil za svůj život více stromů a rostlin vůbec, než leckteré ekologické iniciativy, že by se člověk měl chovat k přírodě hůře než to poslední boží hovádko. Od určité míry oné „zhovadilosti“ by měl být zákonně trestán. Pokud se však sledování chování ozónových děr datuje někdy od 50. let dvacátého století, je to ve vztahu několikamiliardové existence Matky Země, méně než nic. Proto prosím o trochu pokory, vážené dámy a vážení pánové! Existuje tu „opomíjená maličkost“, a to Slunce! Pokud se dočtu ve výstupech výzkumného giganta typu CERN (nic lepšího z hlediska fyziky doposud lidstvo nevytvořilo), že vliv CO2 na zemskou atmosféru je daleko menší, až zanedbatelný, než má sluneční aktivita, a než se oficiálně (=politicky&lobbysticky) tvrdí, pak by bylo zřejmě dobré tento skvost moderní fyziky z hlediska politické korektnosti zrušit a do kvantových urychlovačů nesypat zbytečné peníze, které mohou být „lépe“ využity třeba na pěstování řepky pro vyloženě neekologická organická paliva.

Toto jsou tvrzení natolik závažná, že si zaslouží speciální analytickou a náležitě „odzdrojovanou“ zprávu, jíž se, s dovolením, ujmu.

P.S. Povinná maturita z matematiky je nejspíš hloupost. Lidstvo jako celek natolik „zblblo“, že určitě tímto razantním krokem, alespoň u nás, „nezchytří“…