Poslední z Titánů

Včera ve věku 87 let zemřel někdejší kancléř Spolkové republiky Německo pan Helmut Kohl. Říká se mu Kancléř sjednotitel, protože se mu po pádu Berlínské zdi podařilo znovu sjednotit rozdělené Německo. A to přes tvrdý odpor některých západních politiků, zejména – Margaret Thatcherové. Kdo ví, co vedlo Lady Thatcherovou k této averzi. Politička nadaná ohromným instinktem pro své tehdejší pochybnosti měla jistě nějaké důvody, ty teprve ukáže čas (myslím si já).

V rámci svých zahraničních parlamentních misí jsem měl tu čest se s panem kancléřem setkat. Bylo to v Bonnu, v budově sekretariátu CDU. Byli jsme tam tehdy pozváni jako představitelé beznadějně nejsilnějšího poslaneckého klubu Poslanecké sněmovny – ODS („ pojďte a poslyšte pověsti z dávných časů“ …). Byli jsme dva, předseda klubu a já, a cílem byla diskuse s někdejší s už tehdy „šedou eminencí“ CDU panem Wolfgangem Schäublem (ano, současným ministrem financí SRN). Diskutovat s tímto pánem, i když máte překladatele, to jako vyložit ručně plný nákladní vlak uhlí – úžasně chytrý člověk. Přesto byla radost s ním hovořit, a docela mě těší, že dodnes hraje klíčovou úlohu v německé vrcholové politice. Uprostřed diskuse se rozlétly dveře, a vstoupil pan kancléř Kohl, že prý nás jde pozdravit. Tak jsme prohodili pár slov o česko-německých vztazích, o NATO, atd. Řekl, že ví, že se to dotáhne do konce. Dotáhlo, pan kancléř nemluvil do větru.

Kohl, Thatcherová, Reagan, Mitterand… Najděte někoho z dnešních světových politiků, kterým se těmto „titánům“ alespoň trochu blíží. Odchod každého z nich připomíná nejen jeho velikost, ale také, ne-li především, zoufalou malost, těch současných…