Rozpaky

Zajímavý titulek českého zpravodajského serveru. Dnes jdou Britové k volebním urnám, a prý jsou rozpačití. Premiérka Mayová, která donedávna s přehledem vedla v průzkumech, najednou jakoby ztratila dech. Ve světle teroristických útoků se to může zdát pochopitelné, i když s tímto fenoménem by se nedokázala vypořádat žádná vláda, ani ta labouristická. Je to prostě chyba systému – „Matrix failure“

Tyto rozpaky se stávají jedním z rysů současnosti. Hlavně v tomto super-volebním roce. A určitě se nevyhnou ani nám někdy v říjnu a pak i v lednu 2018 – ta „osmička“ na konci letopočtu pro nás mívá osudový význam, většinou negativně se projevující.

Já jsem rozpačitý už nyní a dost dlouho. Především jsem si celkem jist tím, že ANO pana Babiše nezíská nadpoloviční většinu křesel ve sněmovně. I tak bude mít mandátů dost na to, aby bylo pověřeno sestavením vlády. A zde jsou na řadě ony rozpaky. S kým vládu sestaví? Řekl bych, že téměř jistě ne s TOP09 a ČSSD. Animozity vůdců stran jsou příliš silné. I když… A co KSČM? ANO by do toho dozajista šlo, myslím si však, že komunisté nejsou na hlavu padlí. Více než 25 let se jim daří kličkovat jak zajícům, pěkně za větrem z opozice vše kritizovat, mít slušné živobytí a nenést žádnou zodpovědnost. Asi ta jejich „poslední bitva“ ještě nevzplála. Takže zbývají ODS a KDU-ČSL se STANem. Lidovcům je nutné dát nedostatečnou z matematiky, jsem zvědav jestli jejich koalice překročí oněch zákonem předepsaných 10%. Součtem dvou ne-silných obvykle vzniká jedinec ještě slabší. Tedy ODS? V kotrmelcích, které tato strana provádí, bych se nedivil ničemu. Tak ministerstvo školství a dopravy. Nelze podceňovat ani možné „skokany“, žijící z nespokojenosti lidu, třeba SPD pana Okamury. Takže koalice ANO, ODS, SPD? Zlatá devadesátá léta! Že by byly demokratické strany schopny se domluvit a vytvořit „anti-babiš“ koalici, považuji za sci-fi – navíc by museli lidovci se stanem doputovat na desetiprocentní metu.

No a každá antická tragédie má své finále. Volby vrchního „kladeče věnců“, tedy ve vší slušnosti prezidenta České republiky. Už jsem se vyjádřil ve smyslu tom, že kde nic není, ani smrt nebere. Předběžně odhaduji jako vítěze pana Miloše Zemana. Nijak oslnivého vítěze, pokud se ve zdraví dožije. Druhé kolo patrně s panem Drahošem, který ovšem není bez šance. Zejména poté, co se stávající prezident poněkud ztrapnil, mávaje holí v „posvátných“ místnostech Pražského hradu. Přišel tím o dosti voličů, neboť jeho závěr, že jeho voličstvo tvoří pouze ona „čtvrtá cenová“, je zcela chybný – něco podobného bych od brilantního prognostika neočekával.

Takže rozpaky, rozpaky a zase rozpaky. A ta „osmička“ na konci letopočtu jaksi „navrch“…